17. – 30. 11. 2024
Už tejden jsem nic nenapsal. Asi proto, že se nic nestalo. Úklid, jedna menší párty, záchrana Kari s mrtvým autem na dálnici.
Pozn. red. To byla taky výborná taškařice. Nastartovat naftovou dodávku s mrtvou baterkou, stojící v odstavným pruhu se ukázalo jako nadlidský úkol. Ani vyndaná (malá) baterka z mojí Estimy si s tím neporadila.
Nápad postavit do levého, tady tedy pomalého, pruhu nastartovaný auto a zkusit to kabely jsem zavrhnul s tím, že znám mnohem lepší způsoby jak spáchat sebevraždu.
A novej job za stejných podmínek, místo úklidu údržba. K tomu jsem se dostal vtipně, posedávaje v autě, se jakémusi zahradníku uvolnila hadice postřikovače, a zavlažil celý parkoviště RoundUpem. Štědře. Ze zahradníka se vyklubal manžel majitelky hostelu, dali jsme se do řeči, a rázem jsem povýšil na školníka. No neber to!
Kolo je stále prázdný.
A mám lístek na Kiwiburn. Dobrá náhoda.
Chtěl bych sem napsat něco pozitivního, ale moc toho nenacházím.
V pondělí jsem se vypravil, poté, co na maily nikdo neodpovídá, jak je tu dobrým zvykem, hledat job osobně. Rovnou do 4 servisů elektroniky, a to se vyplatí, milý Horste!
Akorát, že vůbec.
Jeden se stěhuje pryč z města, druhý patrně úspěšně zkrachoval, neboť pobočka je vybílená a cedule odkazuje na neurčité stěhování kamsi, ve třetím se ani neobtěžovali zvednout od stolu, aby mi oznámili, že rozhodně nikoho nehledaj, a v posledním mi samotný majitel podivného servisu/bazaru/recyklačního centra, který připomínalo výjev ze Základny uprostřed jarního úklidu, blahosklonně oznámil, že práci nemá ani pro stávajících pár zaměstnanců a vyprovodil mě až před dveře.
Začal jsem tedy odesílat maily i do hodně vzdálených míst, jako je Wellington. Stejně budu muset jednoho dne na sever, tak proč ne rovnou.
Záběr jsem už rozšířil na v podstatě jakýkoliv job, kterej nevyžaduje obsluhu hostů, protože to by mohlo skončit buďto nedorozuměním, nebo katastrofou, případně obojím ve jmenovaném pořadí.
Tak jsem byl dnes na nákupu. U regálů s vínem, konkrétně v sekci s Merlotem, jsem se střetl s pochybnou existencí, jevící zájem o stejnou značku vína, tedy tu nejlevnější. Dotyčný se se mnou dal do řeči, oznámil mi, že mu v bottle store nechtěli prodat chlast, protože je podle nich opilej, což mi rezolutně vyvrátil, s dovětkem, že je jenom normálně na Mku.
#justkiwithings
Je sobota, a já se donutil, po dlouhém přemáhání a několika pivech, vám taky něco napsat.
Dneska jsem celej den montoval wifinu, to nevypadá jako hodně, ale když dostanete do ruky APčka, oboustranku a pokyn, udělej to ať to frčí, je to celodenní job. Poprvý jsem se tak setkal s vendorem Grandstream, nedělají špatný hračky. Pravda, oproti stávající Ubiquiti na historických AP-AC-LR by bylo výborný skoro cokoliv. Korunu současný síti nasadilo modernější AP z řady PRO, který sice hezky svítilo, ale bylo připojený jen k napájení, nikoliv už do sítě… No, zjevně expertní práce.
Naštěstí novej systém jede bez potíží a vykazuje krásných 250 Mbit symetricky takřka po celým baráku.
V rámci Kiwiburn jsem se, naprosto nečekaně, stal součástí místního Radio týmu. Jsem na tu akci fakt zvědavý, a jistě z ní napíšu koncem ledna obsáhlejší reportáž. Pokud se tam teda dohrabu bez výměny třeba motoru, nebo co si na mně Zéland ještě chystá.
Během příštího týdne hodlám rozseknout gordický uzel mého hledání zaměstnání. Buďto něco tady v Christchurch, nebo se prostě vydám na sever a objedu nějaký farmy. Údržba hostelu je sice zábavná, ale pokud za to nehodlaj platit, asi si budou muset najít někoho jinýho.
P.S. Když já nejsem schopnej vytvořit nic kloudnýho, nezoufejte, a raději si pusťte nový album Vanessy